Stručně o dějinách a činnosti SPJS

Česko-jihoslovanské kulturní styky mají staletou tradici. Začínají počátkem 2. poloviny 9. století, kdy přišli na Moravu soluňští bratři Konstantin-Cyril a Metoděj a jejich žáci, aby zde rozvíjeli písemnictví a osvětu.

V následujících staletích se pak vzájemné kulturní styky rozvíjely s různou intenzitou. Zvláště intenzivní a plodné byly vzájemné kulturní styky s jižními Slovany v období tzv. národního obrození. Samostatnou kapitolu tvoří vzájemné kulturní, hospodářské a politické styky v meziválečném dvacetiletí. Politická spolupráce s Královstvím Srbů, Charvátů a Slovinců (od počátku roku 1929 Království Jugoslávie) se rozvíjela mj. v rámci tzv. Malé dohody (1920-1938), jejímž členem bylo kromě Československa a Jugoslávie také Rumunsko.

Mezi dvěma světovými válkami vznikla a rozvíjela pestrou kulturní činnost Československo- jihoslovanská liga, jež byla založena roku 1921, která měla svůj protějšek v Jugoslávii. Byl jím Svaz Jihoslovansko-československých lig v Bělehradě. Od roku 1930, kdy byla podepsána (23. ledna 1930) deklarace o českolovensko-jugoslávských kulturních stycích, na jejíž zrod měla Československo-juhoslovanská liga svůj výrazný podíl. Liga vydávala jeden rok dvojjazyčně stejnojmenný časopis, který pak od 2. ročníku do roku 1939 (celkem 9 ročníků) vycházel pod názvem Československo-jihoslovanská revue. Časopis vedli a do něho přispívali čeští, slovenští a jugoslávští slavisté, jugoslavisté a bohemisté články psanými česky nebo srbsky či charvátsky (srbocharvátsky). Určitých úspěchů dosáhla rovněž Československo-bulharská vzájemnost, založená v roce 1924, která vydávala stejnojmenný časopis pro hospodářství a kulturu.

Na tyto bohaté kulturně-politické tradice navázal po roce 1945 Svaz přátel Titovy Jugoslávie, který byl po politické roztržce s Jugoslávií v roce 1948 zakázán. V roce 1969 byl Svaz krátce obnoven pod názvem Svaz přátel Jugoslávie. Vydával ročně čtyři čísla časopisu Pro přátele. Jeho činnost však byla ukončena v roce 1970.

V polovině roku 1990 došlo k obnovení činnosti předcházejících sdružení. Ustavila se Společnost přátel Jihoslovanů, která založila pobočky především v Praze a v Brně. Pokračovala ve vydávání spolkového časopisu PRO PŘÁTELE, který uveřejňoval informace politického, kulturního i turistického charakteru. Roku 1992 se v Praze sešla valná hromada, která zhodnotila dvouletou činnost sdružení a načrtla, jak by se měla v budoucnu aktivita Společnosti rozvíjet. Došlo ke změně názvu na Společnost přátel jižních Slovanů (SPJS).

V letech 1991-1995, kdy došlo ke vzniku nových samostatných republik, ale zároveň kdy v Bosně a Hercegovině probíhaly boje, pořádala SPJS přednášky, besedy a diskusní večery, na nichž vysvětlovala vzniklou situaci. SPJS rovněž organizovala sbírky humanitární pomoci a sama z členských příspěvků svých členů přispívala na nákup léků pro obyvatele např. Bosny a Makedonie i pro uprchlíky ve střediscích humanitární pomoci u nás, na akci Sarajevo a Dítě v nouzi aj.

Celostátní kulturní dny, které se konaly v červnu 1998 v Brně, byly věnovány 50. výročí hromadného příchodu Makedonců do tehdejšího Československa. Jejich součástí byla mj. prezentace knihy Makedonci žijí mezi námi (Brno 1998) a promítání archivních filmů, zachycujících jejich příchod a začátky jejich života v jinonárodním prostředí.

V posledních letech přistoupila SPJS k organizování Dnů nebo Týdnů národních kultur jednotlivých balkánských slovanských národů. Probíhaly především nebo převážně v Brně. Jejich součástí byly přednášky na aktuální témata, promítání filmů, besedy s odborníky, literárně hudební podvečery apod. V Praze a v Hradci Králové naše sdružení zorganizovalo několik literárních a diskusních podvečerů, jakož i několik prezentací nově vydaných knih. Vzbudily značný zájem a byly dosti dobře navštíveny. Díky sdělovacím prostředkům se dostaly do povědomí také širší veřejnosti.

Za významný počin považujeme již 8. kulturní setkání příslušníků makedonské etnické skupiny v České republice a příslušníků dalších národností a etnických skupin, které naše Společnost zorganizovala ve dnech 16. a 17. června 2001 v Krnově. Zúčastnilo se ho více než 140 osob.

Za prospěšnou považujeme překladatelskou soutěž, kterou každý rok rok vypisuje náš časopis Slovanský jih. Jak dosvědčují vydané antologie (charvátské, makedonské, slovinské, srbské a bulhaské) moderní povídky, soutěž napomáhá vychovávat nové generace překladatelů z balkánských slovanských jazyků a nadšených propagátorů literatur a kultur jižních Slovanů.

Uvedené i další četné dílčí akce SPJS výrazně přispívají k obohacení kulturního a společenského života České republiky.

Pozor: Veškerá distribuce Vámi objednaných knih vydaných SPJS probíhá vždy 1 x do měsíce!!!